Způsob výuky Aikido Saito senseie a Hitohira senseie
Článek byl napsán Tristanem Cunha(Portugalsko) 7. dan Dento Iwama ryu.
Tristan Cunha byl dlouholetým studentem Saito senseie a po jeho smrti pokračuje v tréninku pod Hitohiro senseiem.
Přeložil Petr Doupovec se souhlasem autora.
Saito sensei během svého života učil mnoho žáků, některé z nich před několika desetiletími, jiné na konci svého života. Ti, kteří jej následovali od doby kdy se stal učitelem až do jeho smrti si nemohli nevšimnout, že jeho technika, osobnost i způsob výuky se během let měnily. Pamatuji si, jak někteří lidé se byli rozčarováni, když Saito sensei zavedl systém výuky i cvičení tzv. „step by step“ (krok po kroku). Argumentovali, že vyjmul bojový aspekt z Aikido a tím změnil Aikido, jak bylo původně vyučováno Osenseiem.
Konečný výsledek byl, že někteří z těchto lidí se oddělili od Saito senseie a ostatní tento systém výuky přijali. Nový systém se časem ukázal jako nejlepší nejen ve vlastní výuce, ale i ve způsobu zachování systému zbraní v aikido. Jak správně učit velké či malé množství studentů, začátečníky nebo starší lidí se stalo relativně jednoduché i pro ostatní instruktory. Taktéž se snížil počet zranění či nebezpečných situací při cvičení se zbraněmi o 80% během seminářů, poněvadž „step by step“ výuka vyžadovala pomalé, ale přesné provádění technik; tento způsob lépe pomáhal instruktorům opravovat chyby studentů. Pro děti a studenty v pokročilém věku tato metoda výuky přinášela benefity, předtím byli omezeni svým fyzickým rozvojem, kdy cvičit suburi rychle a silově bylo mimo jejich limit.
Díky novému způsobu výuky může být nyní např. 31 kata vysvětlena jednoduše i dětem. Od dob ó-senseie, pouze Saito sensei ovládal katu, kterou známe jako „počítací“ 31 kata. Pokud by Saito sensei tuto katu „neočísloval“, pochybuji, že by nyní existovali lidé, kteří by ji byli schopni správně zacvičit a pochopit. Technika a způsob výuky Saito senseie se naštěstí pro studenty během let měnil a část jeho úspěchu jako velkého učitele spočívá právě na tomto faktu.
Výše uvedená pasáž má pomoci při vysvětlení způsobu výuky jeho nástupce a syna, Saito Hitohira senseie(pro rozlišení od jeho otce se používá oslovení Hitohiro sensei). Po smrti Saito senseie se mnoho lidí oddělilo(opět!) od jeho nástupce Hitohira senseie, (a to i přesto, že mu přislíbili pomoc po smrti Saito senseie – čehož jsem byl osobně svědkem) z důvodu, že mění Aikido techniky Saito senseie. Osobně neznám nikoho, kdo by se snažil zachovat Aikido techniky Saito senseie v nezměněné podobě více než jeho syn. Nepochybuji, že Saito sensei neustále měnil způsob výuky i cvičení s cílem zachovat ó-senseiovo dědictví. Ze svého pohledu si myslím, že Saito sensei je mnohem víc zodpovědný za změny ve výuce a cvičení než Hitohiro sensei. Hitohiro sensei se nikdy nesnažil měnit výuku svého otce. A jeho otec to věděl velmi dobře. Pokud si Saito sensei vybral svého syna jako nástupce, schválil tím i jeho metodu výuky a jeho technickou dovednost, která byla uznávána co se týká preciznosti již za života Saito senseie.
Jednou jsme se dívali se Saito senseiem na stará videa z Iwamy, kde předváděl techniky a jeho komentář na svou vlastní techniku byl: “jak trapné” ( mluvíme o jeho technice v šedesátých letech minulého století), v té době byl již uznávaným učitelem (dovedete si představit, že někdo v Evropě prohlásí o své technice, že je trapná. Já ne. pozn. překl.) Pak nám řekl, že techniky, které nafotil cca v r. 1994 pro knihu “Takemusu Aikido” byly na mnohem vyšší úrovni než ty v knize “Traditional Aikido” ze 70. let.
Myslím si, že Saito senseiova technika se postupně vyvíjela od 50. do 70. let, V 80. letech byla ještě lepší a před smrtí byl na vrcholu. Je pravdou, že extrémní bolesti kolen (jež byly důsledkem náročného tréninku) mu nedovolovaly provádět techniky jak by si sám přál (je také pravdou, že mnoho hloupých studentů kopírovalo jeho pohyby a techniky a následně je vyučovali jako původní techniku Saito senseie), ale i přesto, jeho výuka byla jasná a vyžadoval stále vyšší stupeň technické přesnosti než kdy předtím. Saito sensei říkával: “Nemohu udělat velký krok, ale vy můžete” nebo “ nemohu skočit, ale vy by jste měli skočit a setnout útočníka” nebo “ nemohu snížit své těžiště, ale vy by jste měli pokrčit kolena a snížit boky”. Mnohokrát jsem ho viděl, jak vysvětluje studentovi co znamená snížit těžište na sobě, ačkoliv měl veliké bolesti.
V knize “Takemusu Aikido” vydání I. napsal: “Udržení těžistě nízko je důležité pro provádění všech Aikido technik” str. 58. A tento aspekt cvičení je přesně to, co současný představitel Iwama ryu požaduje od svých studentů. Skutečně uchovává Aikido cestu jak svého otce, tak ó- senseie.
Hitohiro sensei učí stejně jako jeho otec. Neustále nám říká, abychom udržovali správný postoj “hanmi”, ale lidé neposlouchají. Hitohiro sensei nenechá nikdy nikoho ve špatném hanmi. Saito sensei říkával: Spojte bokken s vaší páteří a také Hitohiro sensei nenechá nikoho dělat techniku jinak.
Saito sensei říkával: “wa kibishi, ukemi wa shizukani” - “prováděj techniku tvrdě, ale haž ukeho jemně”. Hitohiro sensei požaduje to samé, ale ještě na vyšší úrovni: “prováděj techniku, ale buď tvrdý na sebe”. Jinak řečeno, buď absolutně soustředený a přesný při provádění technik, ale nebuď příliš tvrdý na svého partnera( tzn. technika by ukeho měla bolet, ale nikdy by neměl být zraněn. - pozn. překladatele).
Technická úroveň vyžadovaná Hitohiro senseiem je vyšší než kdykoli předtím a jsem si jist že by Saito sensei byl spokojený, kdyby toto viděl.
Stejně jako otec, i Hitohiro sensei studuje a cvičí, vyvíjí svoji techniku a způsoby výuky. Aikido není zafixovaný bazén technik; je to silná řeka, kde voda je stále základ, ale pohybuje se. Pokud udržujeme vodu čistou, ostatní není problem.
Hitohiro sensei učí, že abychom byli schopni provádět techniku rychle, musíme se ji nejdřív naučit provádět pomalu. Rychle provedená technika není synonymem pro dobře vykonanou techniku. Provádění technik rychleji se očekává od úrovně sandan(3.dan), ale podmínkou stále je, že technika musí být provedena stejně precizně jako kdyby byla provedena pomalu.
Hitohiro sensei taktéž vyžaduje od instruktorů a studentů s vyšším stupněm velkou zodpovědnost a závazek ve vedení tréninku: nejen jejich studentů, ale i vlastní(instruktor by měl nejen učit, ale hlavně sám se učit). To vše by mělo být zároveň spojeno s vývojem osobnosti a ducha.
Rozdělení technik na Saito senseiovu a Hitohiro senseiovu je věc, která by neměla existovat v myšlení studentů Iwama Aikido. Je slabostí mluvit tímto způsobem a ukazuje na nepochopení Aikido, které učil ó-sensei a Saito sensei.