ZÁKLADNÍ STAVBA JAPONSKÉ VĚTY
1, Pořadí slov
Západní jazyky mají ve větě následující pořadí: Podmět - Přísudek [tedy sloveso] – Předmět.
Například: Já - jsem - Reiko. (Já) - mám ráda - Japonsko.
Asijské jazyky, jako třeba japonština, mají: Podmět – Předmět – Přísudek.
Například: Já / Reiko / jsem (Watashi wa Reiko desu. = wa je partikule, viz. níže.)
2, Časování sloves
Slovesa nejsou časovaná podle osoby. Časování se používá k určení času (přítomný, minulý, budoucí atd.) a k dalším různým významům.
Příklad: desu = Já jsem, ty jsi, on je, my jsme,… nemění se podle osoby.
FFXIIIo asobimasu = Hraju FFXIII.
FFXIII o asobimashita = Hrála jsem FFXIII.
FFXIII o asobimasen = Nehraju FFXIII.
FFXIII o asobimasen deshita = Nehrál/a jsem FFXIII (ještě).
FFXIII o asobitai = Chci hrát FFXIII.
FFXIII o asobimashou = Pojďme hrát FXIII!
FFXIII o asobaseru = Nechám tě zahrát si FFXIII.
…Těchto koncovek je hodně. Jsou užitečné, ale mají hodně vyjímek a pravidel na zapamatování.
3. Systém psaní
Japonština má 3 "systémy psaní":
-Kanji : Převážně používáno. Kanji se těžko pamatujou, mají různou výslovnost a potřebujete jich znát aspoň 2000, abyste si mohli pořádně něco přečíst [např.časopis]…
-Hiragana: Používá se pro koncovky sloves, speciální typická slova, partikule (viz. níže).
-Katakana: Používá se pro západní slova / slova převzatá z jiných jazyků. Psací systém je jednoduchý a výslovnost je podobná západnímu slovu.
4. Partikule
V japonských větách jsou k sobě slova napojená tzv. větnými partikulemi. I když toho moc japonsky neumíte, tyto partikule vám můžou přijít vhod a pomůžou vám lépe porozumět kořenu věty. Tady jsou některé nejpoužívanější (stejně jako u koncovek sloves, je jich hodně…).
- Wa = označuje předmět věty (hiragana: ha ). (Watashi = podmět wa Reiko = předmět desu = přísudek.)
- O = Označuje slovo, které se pojí ke slovesu (příklad: Sushi o tabemasu = Jím sushi. Dalo by se říct, že vytváří 4.pád.)
- De = Označuje místo, kde jste nebo kde bude nějaká událost. Takže je to něco jako české „v“ (příklad: Watashi wa gakkou DE nemashita. Spal jsem ve škole.)
- Ni = Označuje místo, kam se chystáte jít, kterým směrem, kam. (příklad: Nihon ni ikimasu = Pojedu DO Japonska.)
- Ni = ni se taky používá při vyjadřování dní v týdnu, numerických časových údajů a měsíců.
- E = stejné jako ni v prvním případě (hiragana)
- No = spojuje dvě podstatná jména, popř. se pojí se zájmenem a tvoří přivlastňovací tvar (ore no kuruma = moje auto, watashi no tomodachi no kazoku = rodina mého kamaráda.)
- Ka = udělá z věty otázku !! (tohle je důležité) Používá se na konci věty. V podstatě na větě nic neměníte jako třeba v angličtině, ale slovosled necháte stejný a na konec přidáte... (Sore wa Šimon-kun no hon desu ka? To je Šimonova kniha?)
- Mo = znamená, že někdo taky udělal něco, co vy (do češtiny se dá přeložit jako "taky, i"… např: Watashi wa Reiko desu. / Watashi mo Reiko desu. – Jsem Reiko. / Já jsem taky Reiko.)
- Yo = zvýrazňuje, že jste si něčím opravdu jistí, dává větě důraz (příklad: FFX ga arimasu yo = Opravdu mám FFX.)
- Ne = používá se na konci věty, když se chcete ujistit, že to tak opravdu je. Do češtiny se dá přeložit jako „…ne?“ nebo „…že?“ (Sugoi ne = Úžasné, že?)
- To = dá se přeložit jako „a“, „s“, „i“… Např. otousan to okaasan = otec a/i matka /otec s matkou...
-Ještě je tu „ga“, ale pro teď stačí, když to budete pokládat za něco jako wa. Tato partikule ve větě označí podmět a taky slouží jako spojka "ale".